Expozice "Tajemství ocelového města"

VELÍN VYSOKOPECNÍHO PROVOZU

Z velínu řídíte celou výrobu železa.


Velín vysoké pece – všude jinde na světě místo, kam mohou jen řídicí pracovníci kontrolující chod výroby surového železa. V Malém světě techniky v U6 v Dolních Vítkovicích mohou ale velín navštívit všichni. Ve skutečných kulisách řídicího centra tady pochopí, jak se ve vysokých teplotách proměňovala v útrobách pece železná ruda v tekuté surové železo.

Velín je první exponát, který můžou návštěvníci prozkoumat v sekci s názvem Tajemství ocelového města. Ta krok po kroku ukazuje, co všechno se musí stát, aby vznikl hotový ocelový výrobek. Je tady proto představen celý komplex hutnických technologií souvisejících s výrobou ocelového produktu, přičemž důraz je kladen především na fungování vysokých pecí a jejich historii. Názorná animace celého metalurgického procesu je ve vysokopecním velínu rozčleněná do čtyř důležitých období. Animátoři se věnují zejména tomu poslednímu v období mezi léty 1900 až 1950, který představuje nejbližší podobnost výroby surového železa s dnešními výrobními procesy od těžby uhlí, přes výrobu koksu a aglomerátu až po odpich ve vysoké peci. Právě koks vyráběný z kamenného uhlí pomohl navýšit kapacitu a zefektivnit výrobu surového železa, protože oproti dříve užívanému dřevěnému uhlí měl vysokou výhřevnost. Nicméně zajímavé je také srovnání kupříkladu s prvním období mezi lety 1750 až 1800, kdy interaktivní projekce jasně ukazuje kontrast ve výrobních postupech. Vidíme, že dříve do chřtánu vysoké pece naváželi potřebné suroviny otroci, kdežto později je vzhledem k nárůstu produkce a postupné modernizaci nahradily skipové vozíky. Kreslenou projekci si návštěvníci velínu sami ovládají, obklopeni nejrůznějšími blikajícímu tlačítky si mohou také celé řídicí pracoviště s nejrůznějšími tepelnými čidly, barometry nebo měřiči osahat.  

Věděli jste, že horké surové železo převážely do ocelárny vozíky zvané Veroniky? Pověry říkají, že jejich název pochází od jména milenky jednoho z ředitelů tehdejších Vítkovických železáren z poloviny minulého století. Veroniky vyrážely od vysokých pecí a cestou do ocelárny projížděly přes městskou část Vítkovice skrze Mírové náměstí. Z vysokých pater okolních domů prý vozy s horkým sálajícím železem připomínaly malé sopky.

Zajímavosti:

Vydejte se na virtuální prohlídku velínu.


PUDLOVACÍ PEC

Co stojíš? Koukej pudlovat!


Těmito slovy vítá návštěvníky interaktivní herny U6 exponát rozžhavené pudlovací pece.

Stačí projít kolem a o zábavu máte postaráno. Mluvící pudlovací pec totiž každého návštěvníka přímo nesmlouvavě pobízí, aby si uvnitř jejich plamenných útrob zkusil vyrobit ocel. Použít k tomu musí dlouhou a těžkou pudlovací tyč a pozor si musí dávat na teplo linoucí se kolem pece. Uvnitř pudlovací pece je natavené železo, takže všude kolem je pořádně parno. Pudlaři proto měli vesty ze žáruvzdorného materiálu, který návštěvníci uvidí na modelu pudlaře stojícího opodál a který tady na malé i velké oceláře nenápadně dohlíží.

Pudlaři surové železo promíchávali v peci tak dlouho, až z něj umíchali ocel. Historicky první takto vzniklý ocelový zámotek se však nejmenoval pudl, jak by se mohlo zdát, ale „vlk“. Tyto sražené kusy pak taviči vytahovali z pece pomocí speciálních háků. Šlo o revoluční materiál, který při své tvrdosti a zároveň křehkosti daleko lépe odolával korozi než železo, a hodil se tak třeba pro tolik potřebnou výrobu kolejnic.

Pudlovací pec byla prvním zařízením Rudolfovy hutě v raném období Vítkovic a současně první svého druhu v Rakousku.

Zajímavosti:

Pudlovna (přes něm. puddeln z angl. puddle pův. míchat maltu, mícháním tekuté litiny odnímat uhlík) je označení pro místo, kde se provádí pudlování železa, tj. historický výrobní postup zkujňování surového železa v pudlovacích pecích plamenného typu. 


OXYVIT

Nahlédněte do útrob oxyvitu a zjistěte, jak se vyrábí ocel


Stěžejní část výroby oceli probíhá ve speciálních kyslíkových konvertorech. Pokud si takové zařízení vůbec nedokážete představit, máte štěstí, že v Malém světě techniky v Dolní oblasti Vítkovic mají reálný model takového konvertoru. Můžete do něj nahlédnout a zahrát si na hlavního inženýra, který takové zařízení ovládá.

V Malém světě techniky U6, v části zvané Tajemství ocelového města můžete nahlédnout do modelu zařízení zvané Oxyvit. Jedná se o druh kyslíkového konvertoru, ve kterém se vyrábí ocel. V této částí expozice U6 se postupně naučíte, jak se vyrábí železo a jak se dále zpracovává právě v tomto druhu konvertoru. Železo se nalije do Oxyvitu, kam se přivádí kyslík. Kyslík na sebe navazuje uhlík a další prvky, které železo obsahuje jako například křemík nebo fosfor. Výsledkem takového procesu zpracování železa je tedy ocel. Složení této oceli musí přesně odpovídat zadání zákazníka. Ničeho tam nesmí být ani víc ani méně, aby byla ocel ve správném složení pro další účel svého použití. Rozdíl mezi Oxyvitem a běžným kyslíkovým konvertorem je v tom, že Oxyvit má přívod kyslíku ve své spodní části a proto dokáže lépe promíchat materiál.

Na exponátu si můžete vyzkoušet jak se otevírají vrata do takového konvertoru, a následně si jej naklopit tak, abyste pořádně viděli jak vypadá zevnitř, na jeho přívodní kabely a napájecí zařízení. Tento exponát je reálným modelem, který ocení zejména studenti středních a vysokých škol se zaměřením na strojírenství, metalurgii a materiální inženýrství, ale vzdělávat se na něm mohou všichni bez rozdílu vzdělání či věku. Navíc takovýto exponát není nikde jinde k vidění, jen v Malém světe techniky U6.

 

 

ELEKTRICKÁ OBLOUKOVÁ PEC

Přihoďte jeřábem šrot do pece


Ovládat výrobu oceli jako ve skutečné fabrice si mohou zkusit malí i velcí v hravém Světě techniky U6. Pomocí zmenšeného jeřábu si tady naberou šrot, který pak dopraví a vhodí přímo do rozpálené pece.

Celý napínavý proces výroby oceli návštěvník ovládá pomocí celé řády páček, díky kterým se může chytře přemisťovat nahoru a dolů, doprava i doleva. Nejdříve se musí jeřábem dostat nad hromadu předem vytříděného šrotu. Pak musí zapnout magnet, sjet s ním dolů ke šrotu, nabrat ho co největší množství a nakonec se opatrně přesunout až k hrdlu elektrické obloukové pece. Když se všechno podaří, může návštěvník šrot vhodit dovnitř pece a za věrohodného randálu a barevných efektů pak sledovat, jak se jeho vsázka začíná tavit.

Jak už z názvu vyplývá, v elektrické obloukové peci vzniká ocel za pomocí elektřiny. Pec funguje na principu elektrického oblouku. Ten prochází ocelovým šrotem, který se tím pádem zahřívá. Její velkou výhodou oproti vysoké peci je to, že vsázka a ocel nepřichází do styku s žádnými spalinami a nečistotami a navíc v ní je možné přesně regulovat teplotu a složení. V elektrické obloukové peci se tak vyrábějí ty nejušlechtilejší typy oceli, a právě proto je i hlavním strojem výroby oceli ve strojírenských Vítkovicích. Pec se v „U-šestce“ nachází v sekci s názvem Ocelárna, kde návštěvník porozumí kompletní historii a vývoji ocelářských zařízení.

Zajímavosti:

Věděli jste, že ve světovém měřítku technologie elektrické obloukové pece zahrnuje 1/3 celosvětové výroby oceli?






VÁLCOVÁNÍ

Zkuste si vyválcovat vlastní plechy


Jestli jste si mysleli, že se strojkem na nudle můžete pracovat jen v kuchyni, tak jste se pletli. V interaktivní herně U6 v Dolních Vítkovicích si na něm totiž můžete vyzkoušet vyválcovat plech – stejně jako v opravdové továrně.

Namísto nudlí do nedělní polévky vycházejí tady v U6 z kuchyňského strojku pomyslné plechy. Ty pak můžeme vidět třeba na projíždějících automobilech nebo obřích zaoceánských lodích. Technologie válcování se podobá válcování těstovin, a proto právě strojek na nudle celou zdánlivě složitou strojírenskou technologii snadno a hravě přibližuje i těm nejmenším návštěvníkům.

Zkujněné železo je jako těsto, dá se válcovat, odlévat, tvarovat i lisovat. Takže klasický strojek na nudle je u nás taková malá válcovací stolice a plastelína představuje zase ocel. Plastelínu neboli ocel do této netradiční válcovací stolice opatrně vložíme a pomocí točení kličky si pak každý návštěvník může zkusit vyválcovat pár vlastních ocelových plechů. Navíc si tady malí velcí mohou zkusit vyválcovat i různé profily, tedy všemožné tvary podle toho, jestli chtějí plechy, tyče nebo třeba dráty.

Jen o pár kroků dál, na rozsáhlém modelu válcovací stolice kvarto, pak mohou návštěvníci prozkoumat, jak válcování tlustých plechů probíhá ve skutečném provozu ukrytém uvnitř továrních hal. Další druhy válcování mohou sledovat i na interaktivní videoobrazovce, kde se díky dotykovému displeji mohou sami jednoduše přemisťovat mezi rozmanitými výrobními provozy.

Zajímavosti:

Válcování kovů je tváření kovů průchodem mezi otáčejícími se válci válcovací stolice. Materiál se při průchodu přetváří a současně posunuje. Technologie válcování materiálu za tepla je používána velmi často především v těžkém průmyslu, zejména v oboru hutnictví železa. Válcuje se také za studena, zejména při konečném válcování přesných vývalků z polotovarů. Více informací zde. 


BUCHAR

Zhluboka se nadechnout, nabrat sílu a co nejvíce bouchnout.


U exponátu s názvem buchar mohou návštěvníci interaktivní herny U6 kovat železo jako opravdoví kováři.  Navíc tady taky porovnají sílu s kamarády.

Buchar je totiž takové obrovské kladivo. První buchary byly vodní. Poháněla je oběžná vodní kola, která rozpohybovala buchar nahoru a dolů. Tím pádem se kovalo. Kdysi to byl revoluční vynález, protože oproti ručnímu kování se tak mohly zpracovat i větší kusy železa. Navíc to byl první způsob, jak lidé ze surového železa získávali kujnou ocel, která pak sloužila jako materiál pro další zpracování.

V U-šestce mají interaktivní model parního bucharu. Skutečné kladivo tady nahrazuje palička na maso. I když oproti skutečnému třísetkilogramovému bucharu váží jen pár deka, dá stejně tak zabrat. Na grafice u exponátu přitom efektivnost vašeho kování sleduje nenápadný mužík. Čím větší silou udeříte, tím se zvyšuje šance, že vás pochválí. U nás mu ale říkáme buchar záškodník, protože většinou se nám za naše kování směje.

Nejmodernější způsoby kování současnosti představuje unikátní linka rychlokovacího stroje, kterou mají ve Vítkovicích. Je počítačově řízená a umí produkovat špičkové strojírenské výrobky.